Je velice málo pravděpodobné, že žijete v Brně, našli jste tyto stránky a zároveň
- nechodíte za kulturou
- nechodíte na pivo
- nechodíte na kávu
- nechodíte dobré jídlo
- nechodíte na rande
- nechodíte na procházky
- nezajímá vás kde co stojí a proč
Pokud znáte průvodce co vás zavedou na Špilberk, na BVV, k vile Tugendhat, tak zde najdete průvodce (pozor, „recenze“ je na starého průvodce), který vás zavede leckam, až se budete divit. Základní informace jsou zdarma, kompletní průvodcovské menu v PDF a elektroknižních formátech stojí 84 Kč.
Průvodce je mimořádně vhodný pro nově přijevší studenty, co se jim tají dech po tom co slyšeli o Brně (jako mně se tají dech, kdybych měl jít studovat na 5 let do Mukačeva).
Cílová skupina ale rozhodně jsou i rodilí brňáci, co sice znají 1/3 informací, ale zbylé 2/3 je uhranou. Těžko by jinak zašli do dělnických kolonií, kde si můžou dát v likusáku rum který kolek neviděl, nebo najdou různá vetešnictví aj.
Ten škaredý mládenec na zažloutlé fotografii je autor tohoto díla, Michal Kašpárek, tedy nikolivěk já. Poslední informace od K. B. Mádleho je taková, že jeho fotografie bude u encyklopedického hesla „bonviván“. Bohužel v poslední době fotrovatí a vizáž se mění na podobu tesilového hocha, co pracuje na ředitelství železnice, ale zároveň čte knihy o módě v NY.
Trochu nekonzistentní recenze tohoto díla
Předem bych chtěl ocenit, že průvodce psal novinář a ne sazeč reklamní agentury. Navíc nemá ve vztahu k tomuto dílu nadřízeného, tedy z toho kape nikým nekorigovaná autenticita, což samo o sobě dnes skoro stačí ke čtení i bez případného unikátního obsahu. Průvodce ale obsah má. Možná by ale autor mohl být více nekorektní, sexistický a šovinistický, základ je položen dobře, ale kazí ho prostředí v kterém krájí život.
Autor tématu rozumí více než dobře, důkazem nechť jsou následující odrážky:
- „hlavy uzamčené v úzkých obzorech údolí Svratky“ – mňam; říci to ale v kantýně Porgesu, tak je z toho přeražená nosní přepážka
- brněnský orloj se autorovi skoro líbí, gratuluji za odvahu, nápodobně
- brněnský orloj nepřipomíná penis ale vibrátor (důkaz, že již na rozdíl od ostatních viděl autor penis)
- „hospoda s nejdotaženější identitou“
- ví, že na Shakespearovské slavnosti a na ohňostroj se chodí zmoknout
- všiml si divných lidí v okolí Arne Nováka
- vnímá lidi co „chtějí něco pikantního, ale ne moc“
- „občas přijde někdo normální, třeba já“
- myslí si, že Dalešické pivo je nejlepší; jojo
- autor vyzvedl bufet/stánek „Hříbek“ na Sokoláku, toto je důkaz kompetence
- zmínil Tenis Club na Dornychu, toto je důkaz mistrovství oboru
- „Vaňkovka a Olympie – za peníze si koupíte pocit, že jste normální“ – tady to téma normálnosti se nám vleče přes celou publikaci, zřejmě by to chtělo hypotéku a dítě, bude to levnější než pozdější každotýdenní sezení u psychoterapeuta
- Yacht na Palačáku – správné připomenutí, už ta možná situace, že před tím lingusákem někdo stojí a někdo mu říká „tento skvělý klub je v průvodci, to je von“ stojí za to. A to jsem tam nikdy nebyl (ale 10x skoro ano).
- autor použil slovo „ryk“, respektive „rykem“, zatím jsem sice nenašel slovo „tuze“, rozsah aktivního slovník u díla jako je průvodce hodně zvyšuje hodnotu, zdražil bych.
- „vytvořte webový rezervační systém a můžete po Prýglu jezdit vlastním parníkem“ – oblíbený styl „Za peníze v Praze dům“. Situace je pak často ukončena dotazem dívky co nezná Kurta V. „ty se zajímáš o lodní dopravu“?
- „útočiště alkoholiků – hladinkářů nad padesát“ – výborná hláška a generalizace kterou mám rád
- skryté pozadí má hláška o tom, že kapely jsou dobré, špatné a ty z Brna, následně je pak zmínka o těch „z Brna“, nikolivěk však o těch z kategorie dobrých.
- to, že je autor spisovatelský freelancer znamená, že může napsat slova jako cikánšpár, nebo postřehy „cikáňata hrají kostky o peníze a cigarety“ aj.
- autor začlenil do obsahu Šanghaj, výborně
- znalec se pozná z tipu na hroby vojáků Wehrmachtu, taky jsem si to fascinovaně před 20 lety prošel a opravdu se tam nepohyboval nikdo s hrabičkami a kbelíky, kdybych tam dostal infarkt, tak mne najdou za dva týdny
- velmi drzý je popis osobností s posledním bodem „Leoš Janáček, toho snad znáte“
- zajímavý aspekt při procházce vilovými čtvrtěmi; jak asi žije člověk, který se nastěhuje do zkonfiskované vily a „nemá na to“ finančně ani morálně
- na to navazující fenomén neexistence hospod v prostředí vilových čtvrtí
- pro mne neznámá skutečnost o jedlích ve Wilsonově lese které tvořily písmena FJE
Něco co má ale takový přesah, že to nevidím:
- přes Gorkého se chodí na rande? Ne přes Otakara Ševčíka?
- autor naznačuje perverzní situaci, že někdo mezi 20 a 30 lety by se mohl bavit o politice; asi někde v kavárně v okolí Gorkého? Možná Bortl?
- největší zklamání z publikace je informace, že autor by chtěl souložit s někým, kdo ví kdo je Kurt Vonnegut; z textu nepřímo vyplývá, že by to mohlo být i téma rozhovoru těsně před koitem
- a bohužel nám nad vodou kouká trochu ledovce, v klubu Terč totiž pijou studenti nehumanitních oborů a to po několika minutovém učení; tento popis je naprostá světová novinka
- prostředí a personál restaurace Betlém se autorovi zdá OK natolik, že tam opakovaně hoduje
- úplně se mi nezdá, že na systém podpěrných sloupů ve vile Tugendhat navazují stromy v zahradě, ta se totiž vyznačovala absencí stromů, snad vyjma jednoho platanu
Jééééé ten vypadááááá. To je dědečku Kašpárek. Tééén vypadáááá…
Jaké rande?
Není to někde je stažení?
Z toho člověka něco bude. Prezident?
Terč, tam tedy opravdu žádný čtenář Kurta Vonneguta nepáchne :-DDDD
Betlém je mačo hospoda!
Tak nam pan Kasparek vyrostl. Dela rozhovory s panem Babisem a je prazskej.